HC Energie Karlovy Vary

Chtěli jsme vítězit, ale takový úspěch jsme nečekali, vrací se k Lekov Cupu Milan Čejka

Ačkoli už započala příprava na novou sezonu, vrátíme se ještě do sezony minulé. Konkrétně k velkému úspěchu karlovarských osmáků na mezinárodním turnaji Lekov Cup. Mladí energetici si na setkání pětadvaceti týmů připisovali výhru za výhrou a i přes improvizovanou sestavu byli zkrátka k nezastavení. Jedinou porážku zaznamenali až v samotném finále, které ovládl silný slovenský výběr. Za stříbrným turnajem se poohlédneme s Milanem Čejkou, asistentem trenéra karlovarských osmáků.

Na Lekov Cup jste nepřijeli v kompletním složení. Jak moc velké oslabení to pro vás bylo?
V podstatě pár dní před Lekov Cupem jsme skončili na mistrovství republiky a s tím, že budeme ještě hrát nějaký turnaj, jsme už nepočítali. Tři dny před turnajem mi zavolal můj kamarád Petr Jonák, který působil v organizačním výboru, s tím, že se z turnaje omluvil jeden tým a jestli bychom byli schopní ho nahradit, aby se nemusel měnit herní systém. To jsem se dozvěděl opravdu na poslední chvíli, takže jsme rychle obvolali rodiče. Moc času nebylo, nakonec se nám ale podařilo dát dohromady tým. Samozřejmě ne všichni mohli jet, a tak jsme nastupovali v dost improvizované sestavě. Chtěli jsme to tam nějak odehrát.

Pomýšleli jste přesto na nějaký vyšší úspěch?
Protože jsme tým skládali hodně narychlo, požádal jsem pořadatele, aby nám vyšli vstříc co se týče startů zapasů. Ten první zápas jsme nastoupili proti jihočeskému výběru a hned večer proti Spartě. Určitě jsme si chtěli zahrát a užít si to. Samozřejmě jsme nechtěli prohrávat, ale že dojdeme až takhle daleko, s tím jsme nepočítali.

Základní skupinu jste vyhráli. To mužstvu asi hodně zvedlo sebevědomí...
Základní skupinu jsme vyhráli, protože jsme v prvním zápase narazili na jihočeský výběr, který se sešel pohromadě až v Plzni. My jsme měli před turnajem ještě trénink, takže jsme se štěstím vyhráli. Večer jsme pak hráli zápas se Spartou, která byla, si myslím, velice slušná. Zápas se nám podařilo opět otočit, byť jsme prohrávali 2:0. Po prvním dni dvě vítězství bylo určitě velké překvapení.

V play-off jste si nejprve poradili s Brnem, pak i se slovinským výběrem. Jaké to byly zápasy?
V osmifinále jsme narazili na Kometu, která nás pár dní před tím vyřadila na turnaji v Pardubicích. Tentokrát to ale byl tým bez hráčů ročníku 1996. Ten zápas byl naprosto vyrovnaný, opět jsme prohrávali, ale dokázali jsme to otočit a nakonec vyhrát o gól. Takže jsme Kometě oplatili vyřazení z předchozího turnaje. Potom se nám do cesty postavil slovinský výběr, který jsme porazili až na nájezdy. Do semifinále nás dotlačil Filip Grančarov, který podal famózní výkon - vychytal 3 nájezdy a vlastně i postup. Myslím si, že to byl, pokud nepočítám finále, nejtěžší zápas.

Vaší jízdu nezastavil ani v semifinále výběr severní Moravy...
To byl tým složený z hráčů Třince, Vítkovic a Zlína. Opět nás podržel Filip Grančarov a vůbec celý tým odehrál pěkný zápas. Mrzelo mě, že po zápase mělo vedení soupeře podezření, jestli nemáme starší hráče a tak. Bylo okolo toho dost povyku a samozřejmě se nic nezjistilo.

Pak přišlo finále a proti vám stál výběr Slovenska. Asi hodně těžký soupeř, že?
Ve finále už nám docházely síly, protože jsme hráli s méně hráči. Navíc dva se nám v průběhu turnaje zranili. Snažili jsme se tým doplnit, ale moc se nám to nepovedlo. V podstatě nám přijel akorát jeden obránce. Pro nás to finále začalo dobře a ujali jsme se vedení, vzápětí jsme ale inkasovali a pak jsme už prohrávali. Ještě se nám povedlo vyrovnat na 2:2, jenže absolutně jsme nezvládli závěr třetiny. Během chvilky jsme inkasovali 4 góly a bylo po zápase. Asi bychom potřebovali hodně velké štěstí, abychom soupeře udolali. Zápas jsme tedy jen dohrávali a i na hráčích bylo vidět, že už toho mají dost.

Kde byla největší síla toho mužstva?
Dva hráči nám skončili mezi nejlepšími pěti v kanadském bodování. Ti určitě odvedli obrovský kus práce. Jinak nechci nikoho nijak vyzdvihovat. Určitě, vyjma finále, výborně zachytali gólmani, zejména Filip Grančarov, který nás ve čtvrtfinále se Slovinskem i v zápase s Kometou hodně držel. Jinak si myslím, že každý z hráčů odvedl výkon na hranici svých možností, ba někteří i za ní.

A co taktika? Prozradíte?
Hodně nám pomohly přesilovky, ze kterých jsme hodně profitovali. Kluci to takto hrají a jde jim to. Jinak taktiku jako takovou si nechám pro sebe. (směje se)

Díky za rozhovor!