HC Energie Karlovy Vary

Mohli jsme udělat úspěch, shodují se roztroušení junioři

Už několik týdnů uplynulo od smutného konce Vlčí smečky v MHL. V době, kdy měli bojovat o pohár Charlamova, nyní někteří z juniorů sbírají první zkušenosti se seniorským hokejem v operativně domluvených angažmá. O svých pocitech v našem rozhovoru hovoří brankář David Fečo, obránci Jiří Běhal a Deniš Šimek a útočníci Tomáš Harkabus, Martin Kohout, Martin Osmík a Matěj Zadražil.

Jak jste přijal zprávu o konci Vlčí smečky, jak jste celou situaci prožíval?

Jiří Běhal: Zprávu jsem přijal těžce. Dlouho jsme jen čekali na vyjádření a pořád doufali, že se vše vyřeší. Sezonu jsem si užíval, měli jsme to super rozjeté, kvalitní tým i parta. O to horší byl ten konec.

David Fečo: Zpráva mě hodně zaskočila a byl jsem naštvaný. Měli jsme sezonu skvěle rozjetou a jsem si jistý, že bychom došli daleko. Štve mě to i proto, že byla super parta a kluci mi budou chybět. Takový je ale život a my jako tým jsme s tím nemohli nic dělat.

Tomáš Harkabus: Samozřejmě mě to zasáhlo, měli jsme sezonu dobře rozjetou a mohli jsme udělat nějaký úspěch. A hlavně jsme byli super parta, kluci mi budou chybět.

Martin Kohout: Určitě mě to velice zamrzelo, jelikož jsme byli na čele a byli jsme super parta. Myslím si, že jsme to mohli hodně daleko dotáhnout. S tím, co se stalo, bohužel nic nenaděláme. Musíme jít dál a snažit se uspět někde jinde. Prožíval jsem to docela smutně, protože jsem se po zranění dostával do formy a těšil se, až zpátky naskočím do zápasů. To mi nakonec vyšlo až v Kadani.

Martin Osmík: Byl to velký šok a pořád jsem tomu nemohl věřit, když si nás generální manažer zavolal a oznámil nám tuto zprávu. Pořád jsem doufal v naději, že se do soutěže vrátíme, ale bohužel. Není to nic příjemného, ale my hráči jsme pro to nic nemohli udělat a museli jsme tu zprávu přijmout.

Denis Šimek: Samozřejmě mě to velmi mrzelo. Už před definitivním koncem se něco proslýchalo, ale nechtěl jsem tomu věřit až do chvíle, kdy nám to řekli přímo. Je hrozné, že se to stalo právě tento rok, když jsme měli našlápnuto udělat co nejlepší výsledek. Každý věřil v úspěch, protože jsme makali celou sezonu. Bohužel takoví asi jsou Rusové, když jim mužstvo z jiného státu vyhrává soutěž. Stejně asi jako Lev Praha.

Matěj Zadražil: My jsme to už tušili trochu dopředu, jelikož se delší dobu něco šuškalo, takže to pro nás nebylo zas tak strašné. Je to obrovská škoda, měli jsme to dobře rozjeté a všechny nás mrzelo, že jsme to nemohli dohrát, ale je to sport a takové věci se stávají.


Jak se vám hraje v novém působišti?

Jiří Běhal: V novém působišti jsem zatím odehrál jen 2 zápasy. Řešila se ještě 1.liga, což by pro mě bylo lepší, ale to nevyšlo. Ale jsem rád, že hraji soutěžní zápasy alespoň v Klášterci. Moc nás tam není, takže hraji hodně. Přesilovky, oslabení… V tomto ohledu si nemůžu stěžovat.

David Fečo: V Sokolově doplňuji v zápasech Petra Hrušku. Ještě jsem nedostal šanci v zápase, a tak hlavně trénuji.

Tomáš Harkabus: V Jihlavě je to super, dostávám hodně prostoru na ledě, což je pro mě důležité. Navíc jsou tam skvělí diváci.

Martin Kohout: V novém působišti se mi hraje dobře. Je to tým složený většinou z mladých kluků a trenér v nás vkládá důvěru. Zbývá už jen prosadit se a bude to super.

Martin Osmík: Odehrál jsem v Klášterci nad Ohří pouze jeden zápas. Sice to není MHL ale je super hrát a dohrát sezónu v jiném týmu, než skončit sezonu v polovině února. Jsem za tu možnost velice rád.

Denis Šimek: V Jihlavě jsem zatím velmi spokojený. Jsou tu okolo hokeje super lidé, kteří nám ze začátku pomáhali. Kolektiv je víceméně stavěný na podobném stylu jako ve Varech. Hrajeme všichni za jednoho a jeden za všechny. Není tu žádný problém.

Matěj Zadražil: Dostal jsem zde druhý dech, sbírám opět body a jsem za to velice rád, jelikož je velice těžké někde takhle zapadnout na konci sezóny.


Jaký největší rozdíl pro vás byl mezi soutěží juniorů a dospělých?

Jiří Běhal: Protože jsem už 2. ligu hrál loni, tak jsem věděl, do čeho jdu. Hokej je tam odlišný, tolik se nebruslí ale hraje se více silou. Hraci jsou chytřejší a samozřejmě zkušenější. Spíše se čeká na chybu soupeře nebo na přesilovku. V juniorce se hraje nahoru - dolů, hodně se bruslí.

Tomáš Harkabus: MHL byla rychlejší, ale liga dospělých je silovější a jsou tu zkušení borci, kteří vědí, kam se postavit. Na vše je pak méně času.

Martin Kohout: Největší rozdíl je asi ve zkušenostech starších hráčů. Skvěle si kryjí kotouč, zbytečně se ho nezbavují a mají velký přehled o hře. Je pro mě těžší napadat je nebo připravit je o puk. Určitě je to skvělá zkušenost.

Denis Šimek: Určitě v síle. MHL byla velmi rychlá soutěž, kde hrálo mnoho mladých hráčů. Tady v 1. lize jsou starší zkušenější hráči, kteří hrají hlavou. A samozřejmě jsou trošku silnější než my.

Matěj Zadražil: V seniroské kategorii se hraje hodně hlavou, hráči už nelítají jako splašení a je to hodně o zkušenostech. Starší hráči si dokáží dobře hru řídit a my se musíme přizpůsobit.