st 17.8.2005 | Martin Bocian

„Za NHL zatím spadla klec,“ přiznává Roman Čechmánek

C h o m u t o v – Je tomu pouze několik dní, co se hokejová veřejnost dozvěděla o jednom z největších přestupů letošního léta. Reprezentační brankář Roman Čechmánek definitivně opustil kabinu i manažerskou kancelář ve Vsetíně a zamířil na západ Čech, do Karlových Varů. Při své zápasové premiéře v novém dresu pomohl k hladkému vítězství 7:0 na ledě prvoligového Chomutova. Rozhodně ho však čekají ještě mnohem náročnější zápasy, než byl ten na severu Čech.

Zpráva o příchodu brankáře Romana Čechmánka přišla doslova jako blesk z čistého nebe a překvapila nejednoho hokejového fanouška. Po dlouhých letech se loučí se Vsetínem, který mnohokrát dovedl na extraligový trůn. „Všechno jednou končí. Bylo to rozhodnutí celé rodiny,“ odmítal Čechmánek nostalgii. Nabídek na angažmá měl spoustu, ve hře byly i zahraniční kluby, nakonec však zamířil na západ Čech. „Ty nabídky byly, ale Vary byly takové nejserióznější. I když jsem měl lepší nabídky, ale nechtěli jsme s rodinou jezdit někam do zahraničí,“ objasnil důvody svého rozhodnutí. Přiznal také, že určitou roli sehrála osobnost trenéra Zdeňka Venery. „Byly jsme spolu v kontaktu delší dobu a určitou roli to sehrálo. Ale to samotné rozhodnutí bylo na mě a na mé rodině.“ Ve Varech se navíc potkal i s několika bývalými vsetínskými spoluhráči. „Vždycky, když člověk přijde do nového prostředí, tak některé hráče znáte už z dřívějška, třeba z nároďáku a někteří jsou naopak pro mě noví.“

V novém prostředí se ještě nestihl ani pořádně rozkoukat a hned naskočil do prvního utkání. „Byl to první přípravný zápas. Já jsem říkal před zápasem, že je to spíše o té souhře. Dlouho jsem nechytal, musím nejprve poznat kluky, abychom si vyhověli a věděli, co udělá ten druhý.“ Při premiéře v Chomutově mnoho práce neměl. Severočeši ho zaměstnávali jen velmi sporadicky. Nejednou se tak musel v brankovišti protáhnout, aby zůstal v „provozní teplotě“. „Chomutov měl zpočátku velký respekt. Ve druhé třetině se trochu otrkali, ztratili ostych, ale musíme to brát jako přípravu na sezónu,“ řekl po utkání zkušený gólman. A co říká na otázku, zda byl prvoligový tým na premiéru ideálním soupeřem? „My máme tři týdny do ligy a pro mě každý zápas je o tom, abych si to osahal a je jedno, který soupeř to je.“

V tomto týdnu ho ještě čeká cesta do zámoří, kde musí vyřídit nejrůznější záležitosti. „Samozřejmě. Tím, že jsem zůstal v Čechách musím jet vyřídit formality a věci, které tam mám domluvené musím zrušit.“ Na návrat do NHL nemá v současné době ani pomyšlení. „Zatím spadla klec,“ přiznává. Je tomu pouze několik hodin, co bylo, zřejmě definitivně, zrušeno postavení mimo hru na půlící čáře. Také Roman Čechmánek tento tah vítá. „Je to určitě rozumné. Kdyby se hrálo s červenou čárou, tak bychom se vrátili sedm osm let zpátky. S červenou čárou se tolik nebruslí, hraje se víc ve stoje a to by mělo špatný dopad na celý náš hokej. Na mistrovství světa nebo na jakýchkoliv turnajích by to ten nároďák měl hodně těžké.“ A jaké je jeho přání s výhledem do nové sezóny? „Hlavně, aby to klapalo, aby nebylo moc zraněných hráčů. Samozřejmě přijde nějaká krize, jako na každý tým, ale důležité je, dostat se z toho co nejdřív.“

„Za NHL zatím spadla klec,“ přiznává Roman Čechmánek

Související články