Generální partner



Hlavní partneři
Podpora mládeže

Chtěl být hokejistou i pilotem. Plním si sen, hlásí Henri Tuominen

Chtěl být hokejistou i pilotem. Plním si sen, hlásí Henri Tuominen

18.07.2018 | Daniel Kubelka

Tahle zpráva přišla zcela nečekaně. Šestadvacetiletý útočník Henri Tuominen v květnu oznámil konec hokejové kariéry a touhu stát se pilotem. „Rozhodnutí bylo ohromně těžké, hokej miluji. Měl jsem ale sen, který si nyní můžu splnit,“ říká finský sympaťák o své nové životní kapitole.

Během kariéry si zahrál i na mistrovství světa dvacítek, vysněnou NHL si ale nezkusil. I přesto se do myslí českých fanoušků zapsal výrazně, poslední tři roky totiž odehrál právě v Česku. Nyní však milovaný sport zanechal na cestě za dalším snem. „Odmala jsem chtěl být hokejistou, stejně jako jsem toužil stát se pilotem. Teď mám šanci si to splnit,“ říká Tuominen, který s hokejem začal už ve čtyřech letech.

Na leteckou akademii v Pori se útočník, který si nejvyšší finskou soutěž zahrál už v 19 letech, hlásil už loni. O své budoucnosti tak měl čas přemýšlet delší dobu. „Byl jsem rozhodnutý už dřív než mě přijali na leteckou školu. Definitivně jsem se rozhodl v průběhu poslední sezony. Bavil jsem si o tom i s klukama v kabině. Pomohli mi to promyslet ze všech stran,“ dodává.

Svého rozhodnutí nelituje. Na pilotní školu se hlásí přes 5000 uchazečů, přičemž uspěje jen malé procento z nich. O milionech za samotnou přihlášku nemluvě. „Jsem rád, že jsem se na školu vůbec dostal. Testy byly ohromně těžké, probíhaly několik dní,“ říká rodák z finského městečka Masku, jenž se touží stát pilotem letadel pro civilní pasažéry.

Definitivní konec? Stát se může všechno

Poslední sezona nevyšla Tuominenovi z osobního hlediska dle představ. Finský forvard přitom odehrál většinu zápasů Energie v postupovém ročníku a k pěti utkáním naskočil v dresu hradeckého Mountfieldu i do extraligy, sám ale čekal víc. „Osobně jsem doufal v lepší sezonu, jsem ale rád, že jsem týmu dokázal pomoci především v play-off a v baráži. Naším cílem bylo vrátit se a já jsem opravdu šťastný, že se nám to podařilo. Jsem moc pyšný na tým, který to dokázal,“ dodává šestadvacetiletý útočník.

Závěr posledního ročníku už ale strávil nejhůř, jak jen mohl. Na tribuně mezi diváky. Do hry ho nepustilo zranění ramene z třetí třetiny šestého barážového duelu v Jihlavě. „V tu chvíli jsem ještě netušil, že je to mé poslední střídání. Doufal jsem, že se s kariérou rozloučím poněkud jiným způsobem,“ dodává s úsměvem Tuominen, který ve volném čase rád sleduje zápasy amerického fotbalu.

Neláká ho i tenhle moment k přehodnocení svého rozhodnutí pověsit brusle na pomyslný hřebík? „Stát se může všechno. Uvidíme, jak to bude v budoucnu vypadat. Nechtěl bych ale říkat, že už nikdy nebudu hrát hokej. Všechno je možné,“ nevylučuje Tuominen možný restart své kariéry.

Atmosféra byla úžasná. Byli jsme jako jeden tým

Za tři roky v Česku toho prožil opravdu hodně. Tři baráže, krásné góly i povedenou bitku s Tomášem Knotkem. Nejvíce vzpomínek má ale logicky na působiště, kde strávil nejvíce času. „Zažil jsem v Karlových Varech mnoho krásných momentů, bylo by těžké jmenovat jen jeden z nich. Navždy si ale budu pamatovat na ty okamžiky, kdy se nám dařilo a fanoušci si to užívali. Cítil jsem, že společně tvoříme dohromady jeden tým!“ vzpomíná.

Právě podporu fanoušků považuje za jednu z hlavních příčin rychlého návratu Energie do extraligy. „Atmosféra byla úžasná, fanoušci nám, a to nejen v baráži, ohromně pomohli. Chtěl bych jim moc poděkovat za jejich podporu, byla pro nás nesmírně důležitá. A věřím, že týmu pomůžou stejně i v nové extraligové sezoně,“ vzkazuje karlovarským divákům.

Už v neobvyklé a pro něj nové roli bude Tuominen sledovat počínání Energie v nové sezoně. Na trase Karlovy Vary – Pori totiž i po odchodu finského útočníka probíhá intenzivní komunikace. „S některými kluky jsem i nadále v kontaktu. I dál budu sledovat, jak se týmu daří, jak si kluci vedou,“ říká.

A co by svým již bývalým spoluhráčům vzkázal? „Naplno a srdcem! Hodně štěstí do nové sezony. Užívejte si extraligu, zasloužíte si to!“