Jsem rád, že jsem dostal důvěru vést mužstvo, říká Flek po kapitánském debutu v reprezentaci
Jakube, máte za sebou první utkání jako kapitán národního týmu. Jak jste si ho v této pozici užil? Moc jsem si to užil, byla to pro mě velká čest. Byť byla sestava okleštěná, tak jsem rád, že jsem od trenérů dostal důvěru vést mužstvo. Jsem rád, že jsme to pak dotáhli do vítězného konce.
Kdy jste se dozvěděl, že povedete tým do druhého zápasu proti Rakousku? To, že budu kapitán, mi řekl trenér na ranní poradě před zápasem. Spíše jsem chtěl být v klidu a ukázat mladším klukům, nebo těm, co hráli první utkání za národní tým, že nemusejí být nervózní.
Nastala v duelu situace, kde byste musel zvýšit hlas ve svojí pozici? Zvyšovat hlas jsem určitě nemusel. Jen jsem se snažil na střídačce ostatní namotivovat.
Myslíte si, že inkasovaný gól ve druhé minutě nějak ovlivnil vývoj toho utkání? Nijak výrazně ne. Náš soupeř byl takový divoký, hra byla hodně o bruslení, bylo tam hodně nepřesností. My jsme po rakouské brance měli hodně šancí, ale bohužel jsme je neproměňovali. Hlavní je, že se nám vyvedl závěr a my jsme dokázali vyhrát.
Co jsem slyšel, tak před zápasem proběhla nějaká motivace ze strany Petra Nedvěda, můžete k tomu něco říct? Je to pravda, „Méďa“ přišel před začátkem do šatny a vypsal za výhru nějakou odměnu, podmínkou ale bylo, že musíme Rakousku dát alespoň sedm gólů. Bylo tedy docela úsměvné, že za stavu 3:2 a nějakých deset minut do konce už si asi nemyslel, že se nám to podaří a on bude muset platit.
Vy jste v poslední třetině skóroval v přesilovce, můžete tu branku nějak popsat? Byl jsem připravený na středu a Kuba Pour nahrával na druhou stranu na Jirku Černocha. Já jsem ale neviděl, jestli tam je, a tak jsem do toho vjel, vložil jsem do té nahrávky hůl. První pokus se mi odrazil od gólmana zpátky, a já pak bekhendem zasouval prakticky do prázdné brány.
Zmínil jste, že jste byl na ledě s Jiřím Černochem. Nacvičovali jste nějaké přesilovkové taktiky, co znáte třeba z klubu? O něco jsme se snažili, na druhou stranu jsme to ale museli hrát podle toho, co vymýšleli Rakušané. Nakonec nám párkrát vyšla varianta, které vždycky chyběla ta poslední nahrávka, která by vedla ke gólu. Některé přesilovky se nám nevydařily, některé jsme naopak zahráli dost solidně.
Když pominu barážové sezony, tak pro vás je to letos nejdelší ročník kariéry, nebo vzpomínáte si, že byste někdy ještě v květnu hrál? Možná když jsme postupovali z první ligy zpět do extraligy, to jsme také ještě na konci dubna hráli. To byla asi doposud moje nejdelší sezona. Jsem proto strašně rád, že jsem od trenéru dostal šanci na kempy a tyto přípravné zápasy. Snažím se tam odvádět maximum a uvidíme, jak to půjde dál.
