HC Energie Karlovy Vary

Jsem pyšný, že jsme bojovali jako tým, usmívá se Adam Ebenstreit

O pár desítek sekund mu ve druhém semifinálovém duelu s třineckými Oceláři uteklo čisté konto. Svým spoluhráčům ze všech sil kryje záda a ti pro něj na oplátku nastavují kůži při blokování střel. Nejen za to je na své spoluhráče Adam Ebenstreit, gólman juniorky Energie, neskutečně pyšný. Také Adam bere to, jak se naši junioři semkli a bojují jako jeden, jako něco, co může pomoci převážit misku vah v nejtěžším utkání semifinálové série na stranu Energie.

Adame, máte za sebou první dva semifinálové duely s Třincem a byl to pořádný boj do poslední chvíle, hlavně v tom druhém zápase…

Je super, že jsme tam týmovým výkonem vybojovali ty dva zápasy. Jsem na kluky neskutečně pyšný, že každý na tom ledě prostě nechal všechno. Co do sebe kluci nechali nasypat, co se týče zblokovaných střel. Každý to odmakal, nechal na ledě úplně vše a bojovali jsme jako tým. A to si myslím, že v těch dvou zápasech rozhodlo (úsměv).

Už ve čtvrtfinále bylo vidět, že se tým neuvěřitelně semkl, což podle mého názoru je i jedna z vašich výhod…

Určitě, jestli můžu mluvit za sebe, tak za takovou partou jsem ještě nechytal. Je neuvěřitelné, jak držíme spolu a jaký tým jsme vytvořili (úsměv).

Adame, už Ondra Dorot jako váš kapitán říkal, že jdete v play-off krok za krokem. Hodně důležité kroky jste už zvládli, ale ten nějtěžší vás teď čeká. Jaká je nálada v kabině?

Je skvělé, že jsme z Třince přivezli dvě výhry, ale důležité je zůstat nohama na zemi, protože ten nejtěžší krok nás čeká teď doma ve Varech.

Mladá Boleslav a Třinec jsou pro gólmana dost nároční soupeři také mimo jiné proto, že jsou, podle mého názoru, hodně důrazní před brankou. Jak to vidíš ty?

Pro mě osobně je to lepší, než když se jezdí po rozích a sem tam na mě jde jedna střela za pět minut. Tak tohle, ten důraz před brankou, mě dostane do zápasu. Když na mě letí hodně střel od začátku, je to pro mě jedině plus, že jsem pořád v tom zápase (úsměv).

Adame, kluci ti hodně pomáhají s blokováním střel a ty za ně na oplátku hasíš jejich občasná klopýtnutí, podle mého názoru by to tak ve správném týmu mělo fungovat…

Myslím si, že ve správném týmu je gólman od toho, aby klukům na oplátku za jejich pomoc nějakou tu malinkou chybičku odpustil a ten tým se tak podržel navzájem (úsměv).

Pro tebe jde o druhé play-off. Ono to sice úplně nejde porovnávat, protože to první bylo za dorost, ale přece jenom…

Já bych to úplně neporovnával. V play-off se vždy snažím co nejvíce pomoct týmu a neřeším soupeře (úsměv).

V juniorce jsi prvním rokem a to play-off je opravdu na jiné úrovni než v dorostu. Hodily se ti třeba zkušenosti z tréninků s a-týmem Energie nebo z reprezentace?

Myslím si, že každá taková zkušenost, ať už tréninky s áčkem nebo reprezentace tomu hráči pomůže a někam ho posune. Když se může v reprezentaci porovnat se stejně starými kluky třeba z Ameriky, tak to určitě pomůže (úsměv).

Děkuji za rozhovor.

Související články